Aktuality
| autor: CZECH 4 SPORT

Garrincha: jak se z chudého chlapce s křivýma nohama stala fotbalová modla

Garrincha a Pelé.jpg foto: Fifa.com

V roce 1933 se do chudé rodiny v městečku Pau Grande narodil chlapec, který dostal jméno Manuel Francisco dos Santos. A malý Manuel rozhodně nebyl obyčejné dítě, přišel totiž na svět s vadou, která se později stala jeho obchodní značkou. Od narození měl deformovanou páteř, levou nohu o 6 centimetrů kratší a zakroucenou směrem ven a pravou dovnitř.

Díky jeho postavě mu sestra dala přezdívku „střízlík,“ v originále Garrincha. A pod tímto jménem ho později měl poznat celý fotbalový svět. A to, přestože lékaři pochybovali, že bude vůbec někdy chodit, natož aby hrál fotbal. Garrincha fotbalistou ani být nechtěl. Od 14 let pracoval v továrně a kopal na amatérské úrovni. Až v 19 letech se nechal přesvědčit k tréninku s Botafogem. Zde se mu podařilo nasadit při hře jesle hráči národního týmu Niltonu Santosovi, který klub okamžitě přesvědčil, aby mu nabídl profi smlouvu. A hvězdná kariéra mohla začít.

V Botafogu působil 12 let, tedy drtivou většinu své kariéry. Za tu dobu odehrál, převážně na pravém křídle, 581 zápasů a nastřílel 232 gólů. O 3 roky později už hrál za reprezentaci a v roce 1958 s ní získal titul mistra světa. A o 4 roky později znovu. Brazilci ho milovali víc než jeho parťáka z útoku Pelého. To dobře ilustruje fakt, že po Pelém je na slavném Maracaná pojmenována šatna hostí, zatímco ta domácí nese Garrinchovo jméno. A zajímavý byl také kontrast mezi nimi. Pelé byl cílevědomý profík, zatímco Garrincha bohém, který nechtěl ani tak vyhrávat, jako si to spíš na hřišti užít. Ovšem když tito dva nastoupili ve žlutém dresu společně, Kanárci nikdy neprohráli.

Na trávníku Garrincha ze svého handicapu těžil – pro soupeře byl díky svým nesouměrným nohám naprosto nečitelný. Mnohými fanoušky i experty je považován za nejlepšího driblera v historii fotbalu a kolují o něm různé historky. Při jednom utkání prý oklamal obránce soupeře natolik, že spadl na zem. Místo toho, aby pokračoval v pohybu dopředu se k němu Garrincha i s balónem vrátil, pomohl mu vstát a pak mu zase utekl. Nebo jindy prý prokličkoval přes čtyři obránce, obhodil si gólmana a místo toho, aby doklepl míč do sítě, doběhl na brankovou čáru, počkal až k němu přiběhne obránce, nasadil mu jesle a teprve potom skóroval.

Na Mistrovství světa v roce 1958 nazval sovětského beka Kuzněcova Joao a od té doby začal všem obráncům, kteří proti němu hráli, říkat právě tak. Joao je zcela běžné brazilské jméno jako u nás Honza a Garrincha tím dával najevo, že mu je úplně jedno, který obránce proti němu stojí. Všichni jsou Joao, okolo kterých snadno protančí s míčem přilepeným na noze.

Ovšem jeho život mimo hřiště byl o poznání méně idylický. Asi i díky tomu, že jeho otec byl alkoholik i jeho ovládl démon alkohol, a to údajně už od dětství. K této závislosti se později přidala další – na sexu. Anděl s křivýma nohama, jak zněla jedna z jeho přezdívek, za svůj život zplodil nejméně 14 dětí.

Navíc nebyl příliš chytrý, a neuměl číst ani psát. To přispělo k tomu, že často podepisoval nevýhodné smlouvy, takže se nedokázal i přes svou hvězdnou kariéru finančně zabezpečit. A to byl problém, protože živit fotbalem se samozřejmě nemohl celý život.

Na MS v Anglii v roce 1966 už byl svým vlastním stínem, jeho životospráva v kombinaci se zraněným kolenem ho dohnala. Navíc odmítl navštívit lékaře a místo toho spoléhal na léčitele v jeho rodném Pau Grande. Na tomto šampionátu Brazílie nedokázala ani postoupit ze skupiny a Garrincha zde proti Maďarsku odehrál své poslední utkání v národním týmu. Jeho bilance ve žlutém dresu činila 52 výher, 7 remíz a pouze jedna jediná prohra – právě v posledním zápase s Maďarskem.

Poté přišel ústup ze slávy, a prohloubení závislosti na alkoholu. V roce 1969 měl v opilosti nehodu, během níž zemřela jeho tchýně. V roce 1977 po obvinění z domácího násilí opustil svou ženu. A o 5 let později, v necelých 50 letech, se doslova upil k smrti.

Do historie fotbalu však Garrincha bude navždy zapsán zlatým písmem. V anketě FIFA byl vyhlášen 7. nejlepším hráčem 20. století, v roce 1994 ho stejná organizace zahrnula do nejlepší jedenáctky všech dob a ve městě Brasília je po něm pojmenován stadion pro 70.000 diváků. Dohromady Garrincha odehrál 692 zápasů, v nichž nastřílel 276 gólů, ale nejvíc si ho lidé budou pamatovat jako chlapce, který se chtěl fotbalem hlavně bavit a dělat tak radost divákům. A ti ho za to budou navždy milovat.

Garrinchova kariéra:

Botagofo (1953-1965)
Corinthians (1966)
Portuguesa Carioca (1967)
Atletico Junior (1968)
Flamengo (1968-1969)
Olaria (1972)

 

Autor: Martin Michalec