Výkonnostní křivka české reprezentace

Českou fotbalovou reprezentaci čeká v letošním kalendářním roce ještě jeden zápas kvalifikace MS2018 v Rusku. V pátek 11. listopadu nastoupí proti Norsku.

Po posledním reprezentačním dvojzápase se na svěřence Karla Jarolíma snesla vcelku velká vlna kritiky. V Německu jsme totiž prohráli jasně 3:0 a doma pak s Ázerbajdžánem uhráli jen bezbrankovou remízu. Osobně jsem se divil hlavně katastrofickým článkům po zápase u našich západních sousedů.

Němci jsou úřadující mistři světa a mají dost možná nejlepší reprezentaci, jakou kdy měli. My jsme oproti tomu v útlumu a citelně nám chybí osobnosti i hráči světové extratřídy. Myslím, že dlouhodobě se s velmocemi jako je Německo prostě nemůžeme měřit. Jejich hráčský potenciál je úplně jinde než u nás. Což ale neznamená, že je všechno v pořádku.

Rozhodně bychom měli zapracovat na systému výchovy mládeže, abychom si v budoucnosti spodní hranici naší výkonnostní křivky posunuli výše, než je tomu v současnosti. Čas od času pak můžeme sestavit i tým, který bude postrachem také pro tradiční favority. Naději pro právě rozehranou kvalifikaci nám pak dává fakt, že naši další protivníci spadají právě do stejné kategorie jako my. Norsko, Severní Irsko i Ázerbajdžán se pohybují na výkonnostní křivce a je jen na nás, abychom dokázali, že naše spodní hranice je v současnosti výš, než ta jejich. Hodnotit naší reprezentaci podle prohry na půdě mistrů světa se však v současnosti zkrátka a jednoduše nedá.