Slavia proti Liberci ukázala své bolesti

foto: Ondřej Zlámal

Fotbalová Slavia v 11. kole HET ligy poprvé pod trenérem Jaroslavem Šilhavým padla. Mužstvo, které doteď pochodovalo ligou bez jakékoliv porážky, dostalo doma v Edenu facku, z jaké se bude muset vzpamatovat, co nejrychleji, protože už ve středu ji čeká pohárový duel s Jihlavou. 

Ofenziva tápe

Největší bolestí současné Slavie je koncovka. To víme od začátku sezony  a pokračuje to i nadále. Slavia v ofenzivní části vyprodukovala dost střel a většina měla skončit v brance. Jenže to by nebyla ta Slavia, která z každého soupeřova strážce tyčí udělá reprezentanta. Pozoruhodné jsou statistiky: Slavia vyslala směrem k soupeřově brance od prvního ligového zápasu celkem 145 střel a pouze v jednom jediném zápase vyslala na branku méně než 10 střel, což byl zápas s Teplicemi na začátku sezony, kde nastoupila provizorní sestava. Jinak v dalších deseti zápasech desítku střel překročila. Třeba zápas v Olomouci pojala Slavia hodně ofenzivně. Na Buchtu vyslala 20 střel, z nichž 13 ho ohrozilo a jen jedna skončila v síti. To je o všem vypovídající. A poměr 145 střel / 16 gólů v jedenácti zápasech je docela malé. Jiné ligové týmy mají méně střel než Slavia, ale v podstatě více gólů.

Chyběl klid ve středu hřiště + pomalá záloha

Slavii v zápase s Libercem chyběl klid ve středu hřiště, kde podle mého názoru často panoval občasný chaos, kdy nevěděla co hrát. Kupříkladu chyběl hráč typu Rotaně. Můžeme na něj nadávat, můžeme o něm říkat, jak je neviditelný, ale jeho klid a jistota na míči nám prostě v takovém zápase chyběla. Josef Hušbauer navíc opět potvrdil Jaroslavu Šilhavému, že nemůže hrát s Tomášem Součkem. Ukazovalo se to několikrát. Tihle dva vedle sebe nemůžou hrát a trpí tím i hra celé zálohy. Nutno podotknout, že Hušbauer dnes zahrál zápas, který doteď nezahrál. Až na dvě povedené akce dost bídně.

Emoce v proudu

Proti Slavii stál soupeř, který umí proti silným soupeřům zahrát na nervy. Který umí občas zalézt a prozdržovat se. Na to měla být Slavia připravena a zřejmě nebyla, jelikož Liberec takto hrál i dřív. Poznala to i Sparta ve vzájemném duelu U Nisy, kde padly tři červené karty. Tady sice nepadly skoro žádné karty (až na výjimky), ale emocí bylo také dost. Slavia je neuhlídala, zapomínala hrát fotbal a často se navíc i sama dostávala pod tlak. Jaroslav Šilhavý o poločase mohl hráčům promluvit do duše. Je otázkou, zda to tak udělal či nikoliv. 

Bez Deliho víc okének

Slavii v zápase citelně scházel i Simon Deli. Pilíř slávistické defenzivy nemohl do zápasu kvůli svému zranění, které si přivodil ve Villarrealu. A bylo to znát. Slavia nebyla v defenzivě až tolik jistá a nechávala Liberci mnoho prostoru, čehož severočeský mančaft velice dobře využil. Nutno podotknout, že třeba první gól vyšel ze špatného postavení jednoho z hráčů Slavie a Potočný to měl před Laštůvkou ulehčené. Co se týká ale samotného Deliho: Když Slavia hrála s ním, tak v lize neinkasovala ani gól. Bez něj inkasovala už 4 góly - ve Zlíně jeden, v Olomouci jeden a doma s Libercem rovnou dva. Takže slávističtí fanoušci jsou zvědaví, jak se povede Deliho nahradit v případě jeho zimního odchodu. 

Jen 20 minut nestačí

Slavia přitom zápas nezačala špatně a prvních dvacet minut jasně dominovala. A nikdo by se i díky její aktivitě nedivil, kdyby Liberec měl po poločase tři góly ve své síti. Ovšem pak přišly chybičky sudího Pechance a obrovská nevole hráčů, ze kterých emoce tryskaly tolik, že už se pak málo soustředili. A chybějící koncentrace byla potom velmi znát. Navíc ani druhý poločas nebyl přímo nějak dobrý. Už na začátku druhého poločasu bylo poznat, co chce Slavia hrát. Nakopávala míče na Škodu a to, jak je známo, už není moc dobrá cesta, protože soupeři mají Slavii přečtenou. Necid přišel na hřiště příliš pozdě. 

Žádný souvislý tlak + taktická připravenost soupeře

Slavia za stavu 0:1 a 0:2 chtěla určitě vyrovnat, o tom není sporu. Proti ní ovšem stál velmi dobře připravený soupeř, což je třeba přičíst zejména trenérovi Liberce Trpišovskému. Hru Slavie měl přečtenou do puntíku a věděl, co na ni platí. Každopádně Slavia si naopak žádný souvislý tlak nevytvořila, ba naopak tam neměla skoro žádné závary a ten jediný přišel až ve čtvrté minutě nastaveného času, kdy se prosadil Necid, ale to už bylo pozdě. Je to v této sezoně opakující se bolístka Šilhavého party. Doufejme, že se to změní k lepšímu.