Slavia naprosto zbytečně vypadla z poháru

Zažil jsem pohárové kolapsy Slavie v Líšni, v Čáslavi, v Převýšově, v Ústí nad Labem a kdo ví kde ještě, raději nevzpomínat. Tak strašný úterní večer nebyl. Ale přesto je to obrovská škoda. Už jenom pro to, že fanoušci červenobílých mohli na všechny tyhle dávné jizvy nalepit pořádnou náplast.

Zabrat ve chvíli, kdy teprve zjistím, že je to potřeba, mnohokrát ve fotbale ale vůbec ve sportu nejde. Jednodušší je nasadit nejvyšší rychlost na začátku, pak teprve podřadit. Slavia se o tom v úterý přesvědčila naprosto ukázkově.

Asi není jenom chybou Deliho, že nabyl dojmu, že klička, za kterou mi diváci stihli zatleskat, se dá ještě hodně riskantně vyzdobit, podobně jako v duelech s Litoměřickem nebo Karvinou. Zdálo se totiž, že nebyl jediný, kdo si nevšiml, že Zlín bude jiné pohárové kafe. A je trochu zarážející, že do jedné roviny s Karvinou zarovnal zlínské svým komentářem ke změnám v sestavě i trenér Jaroslav Šilhavý.

Svěřenci Bohumila Páníka předvedli podobný hlad za postupem i v pohárových zápasech proti Spartě a ještě víc v Liberci. Už to mělo být velkým varováním. Počkali si na chybu, dali branku a pak už se jen soustředili na taktiku, kterou měli připravenou. Navíc s nimi nečekaně hrála i nervozita na slávistických kopačkách kazící i jednoduché přihrávky a centry. Hosté nakonec zaslouženě postoupili. Mají teď pohárovou Evropu hodně blízko.

Finále ve vlastním Edenu mohlo být pro slávisty svátkem. Nebude, ale snad alespoň bude vyřazení varováním před dalšími zápasy, ve kterých půjde o hlavní trofej a také o postupy do Evropy. Je to hodně drahý vzorový materiál, jak se takovým scénářům, kde nesvítí u tachometru výkon a koncentrace 100%, na hřišti vyhnout.