Řekněme NE rasismu, ale i kopancům do hlavy

Takže si to shrňme: co se odehrálo na Ibrox Parku v Glasgow v souvislosti s (ne)rasismem, už ví úplně každý, i ti, kteří se fotbalu vyhýbají jako čert kříži. Tím pádem má na inkriminovaný moment téměř každý názor. Z toho, co jsem vypozoroval ve své „bublině“, převažuje přesvědčení, že Rangers využili Kúdelovo pošeptání do Kamarova ucha, jehož obsah asi navždy zůstane zahalen tajemstvím, jako alibi. Skoti musí sami vědět, že zápas totálně zbabrali a jejich taktika zákeřné a brutální hry, která vyvrcholila krvavým faulem na Ondřeje Koláře, potažmo kopáním do ležícího Kuchty, jim vůbec nevyšla, protože hráči českého klubu prostě hráli svoji hru a až na jednu výjimku se nenechali hrou Skotů nijak zvlášť rozhodit. Tou jednou výjimkou byl však zcela zásadní moment, ono tolikrát omílané pošeptání.

Tento Kúdelův přešlap, úplně změnil téma diskuze. Namísto toho, aby se řešilo, že „fotbalový gentleman“ Steven Gerrard, dle mého názoru nepochybně, naočkoval svým svěřencům herní styl na úrovni týmu ze třetí třídy, složenému z hospodských rváčů, bývalých trestanců a dalších frustrovaných jedinců, jež jsou navíc posilněni pár panáky vodky, řeší se jen a pouze rasismus.

Tím rasismus vůbec nechci zlehčovat. Pro mě se rasismus rovná středověkému chování. A upřímně ani nejsem z těch, kteří věří Kúdelově verzi. Když vás soupeř celý zápas neskutečným způsobem řeže, málem vám přizabije gólmana a celé to řídí sudí, který by zřejmě nezvládl ani derby karlovarského krajského přeboru mezi Toužimí a Žluticemi, určitě se nebudete prokličkovávat chumlem hráčů, abyste jednomu vybranému chlapíkovi do ucha pošeptali, že je „fucking guy“. Když si k tomu všemu přičtete ještě chování skotského klubu před prvním zápasem v Praze, kdy jejich arogance dosáhla takové míry, že kouč Gerrard dokonce odmítl Slávistům podepsat svou knihu, vyjde Vám v celku logické rozuzlení. I takovému hráči, jehož všichni, kdo ho znají, označují za inteligentního a nesmírně slušného, se prostě může před očima udělat tma a pocítí potřebu někoho z řad soupeře urazit tak, aby ho to opravdu bolelo. A k tomu vůbec nemusí být v jádru rasistou. Stačí, aby byl prostě jenom hodně naštvaný, pak se prostě snažíte svého protivníka urazit tím nejhorším možným způsobem a všichni víme, že i svým blízkým jsme schopni v emocích říct něco, čehož později litujeme.

Přesto všechno mi připadá zcela nepochopitelné, s jakou samozřejmostí byl český stoper v zahraničí odsouzen, a o to více nerozumím odsouzení Jaroslava Šilhavého, že si vůbec dovolil „rasistu“ Kúdelu postavit do utkání kvalifikace na MS. Tohle všechno z veřejného diskurzu vytlačuje ostudné chování Rangers v čele s Gerrardem, který do dnešního dne neprojevil ani minimální známku lítosti nad zraněním Ondřeje Koláře, čímž přišel o spoustu příznivců z jedné malé země ležící ve středu Evropy. Dokonce existuje podezření, že věděl, že rezervní gólmani Slavie jsou mimo hru, a tak svým svěřencům přinejmenším poradil, že Kolářovo zranění by pro hosty bylo značnou komplikací, ale to bych se samozřejmě pouštěl na tenký led dohadů a spekulací.

Každopádně presumpce viny, která je v západní civilizaci v případě rasismu už vcelku běžnou praxí, může v konečném důsledku klidně vést ke konci kariéry, a v krajním případě možná i života někoho z řad dalších soupeřů Rangers, protože prakticky jediný, kdo Skoty za jejich hru odsoudil a řeší ji, jsme my Češi. A jak je známo, když se o problému nemluví, nemáte šanci ho odstranit. Chlapci z Glasgow tak mohou dál vesele pokračovat v přimíchávání MMA do fotbalu.

Na konec bych se dovolil vznést pár otázek. Je snad ublížení na zdraví něčím méně závažným než slovní rasismus? Nerad bych se pouštěl do srovnávání. Rasismus je odporná věc ale cožpak kung-fu kop železnými kolíky do hlavy není? A nemělo by se tím pádem obojímu dostat stejné mediálního pozornosti, pokud nechceme, aby se jedno či druhé stalo ve fotbale normou? Pojďme říct jednoznačné NE jak rasismu, tak i zákeřné hře. Ani jedno nepatří do fotbalu ani do společnosti.