O trpělivosti Petra Čecha

foto: Ondřej Zlámal

Začnu jednou příhodou z UEFA EURO 2012 v Polsku. Na jeden z otevřených tréninků naší reprezentace dorazily tisíce fanoušků. Po jeho skončení pak obestoupili plot s kartičkami a žádali o podpis. Naši hráči jim věnovali slušně dlouhou dobu, na všechny se ale nemohlo dostat. Týmový autobus pak odjel.

U plotu zůstal Petr Čech. S nekonečnou trpělivostí rozdával svoje podpisy, dostalo se na úplně posledního čekajícího kluka. Z wroclavského stadionu neodcházel nikdo nespokojený. Tým pro brankáře poslal z hotelu vůz.

Podobně trpělivý je Petr Čech i v mixzónách. Novináři vědí, že rozhovor dostanou. A že gólman Chelsea odpoví na každou otázku.

Vzpomněl jsem si na situaci s podpisy, když jsem viděl, jak v letošní sezoně přišel Čech o místo jedničky. Všichni víme, jak takový přesun na lavičku dokáže každého sportovce naštvat a srazit, zvlášť když k němu není pádný důvod. Kolik hvězd začne kopat kolem sebe, a když pak nastoupí, hrají prachmizerně. Často taková situace končí překotným odchodem z klubu. Jen charakterově velcí hráči takovou situaci ustojí.

Ve středu večer v zápase proti Evertonu si „náhradník“ Petr Čech vysloužil ovace ve stoje zaplněných tribun za zákrok proti gólové střele Lukakua.  Ten nemohl uvěřit, že míč prostě není v síti, protože z několika kroků do odkryté branky to prostě gól být musí. Za stavu 0:0 to mohl docela dobře být moment, který Chelsea zajistil titul.

Petr Čech má teď pět startů v letošní Premier League. A pět čistých kont. Tak trpělivě a dobře se na zápasy, kdy se jeho jméno objeví v sestavě, dokázal pokaždé připravit.  Někdo ke tweetu oznamujícímu tuto informaci poznamenal, že k tomu prostě není co dodat. Přesně tak.