O těch slávistických nervech

Fotbal někdy dovede připravit zajímavé situace, kdy se o výhrách a prohrách rozhoduje na několika stadionech najednou. Dovedete si představit ty nervy, které mají při čekání na zprávy z jiných stadionů ti, kdo právě sami hrají, nebo vedou tým z lavičky. V Mladé Boleslavi jsem si uvědomil, kolik takových dramatických chvil jsem se Slavií zažil.

Třeba 13. května 2006 v Jihlavě. Slavia právě vyhrála 3:0 nad Jihlavou a poslala ji do druhé ligy. Na postup do boje o LM ale potřebovala, aby nevyhrála Mladá Boleslav v Liberci.  Tehdy ještě nebyl internet v mobilu, tak se hráči s trenérem Jarolímem otočili směrem k novinářské tribuně, jak to tam tedy dopadlo. Jenom jsem na ně ukázal palec dolů, Boleslav v Liberci vyhrála a Slavia skončila třetí. Karel Jarolím jenom zklamaně mávl rukou.

Ještě větší napětí panovalo kolem prvního titulu v novém Edenu. Hlasatel nesměl výsledek Sparty ohlásit, v kabině to prostě zakázali. Diváci, kteří ale věděli, že Sparta prohrává, začali nespokojeně pískat, chtěli, aby slávisté útočili a vyhráli i za stavu 2:2. Stál jsem u lavičky a říkal jsem Mirkovi Držmíškovi, že je to hotové, že Sparta prohrává. Nevěřil mi to, přivedl jsem tedy i kameramana ČT, aby mu to řekl. Ani jemu neuvěřil. Normálně lidsky se bál, že je to neověřená zpráva. Ale nakonec to všechno dobře dopadlo, fotbalisté si jedině mohli ušetřit nervy. Fanouškům to pak taky mohlo být při oslavách fuk.

V sobotu v Boleslavi se už hledištěm také neslo takové opatrné očekávání, nikdo to nechtěl zakřiknout. Nakonec oslavné chorály utnula na úplně poslední chvíli zpráva z Brna. Trenéra Šilhavého trochu zarazilo, že byli z toho hráči skleslí, přece jenom vyhráli a mají vše nadále ve svých rukou.

Mistrovské týmy z jarolímovské éry měly tu výhodu, že v nich byl Vladimír Šmicer. Ten svým klidem a zkušeností vždy věděl, jakou náladu je v danou chvíli třeba navodit. V Boleslavi by jistě v sobotu každému se zamračeným obličejem se smíchem vynadal, že to bude příští týden o to hezčí.

Příští sobotu na Strahově v retrozápase o titul budou mít slávisté jednu jistotu – stav zápasu v Plzni sledovat muset nebudou, pokud povedou nad Brnem, může to tam skončit třeba 8:0. Mají to ve svých rukou. A mistrovský tým by doma – byť na Strahově – Zbrojovku porazit měl.

Fanoušci se slabšími nervy se mohou uklidňovat vzpomínkami na konec ligy před třemi lety, kdy s hrůzou sledovali výsledky z ostatních stadionů s mrazením, zda se nedožijí splnění nejhorších nočních můr v podobě sestupu. A třeba i tím, že na třetí předkolo UEFA Ligy mistrů se můžou těšit už před zápasem a že tam stejně žádní slabší soupeři nejsou.