Blogy

Jak repre pod Šilhavým ke štěstí přišla

Miroslav Kindel | 17.10.2018
foto: Martin Sekanina

Česká reprezentace vstoupila do nové éry. Do éry trenéra Šilhavého, jemuž fanoušci věří, že tým povede správným směrem. Češi v zápasech Ligy národů nepropadli. Porazili Slovensko a i přes velké úsilí padli s Ukrajinou. Výsledek? Pozitivní věci převažují. Herně tým nezklamal.

Rychle do útoku
Národní tým pod novým trenérem Jaroslavem Šilhavým sice proti Slovensku i Ukrajině hrál více z bloku, ale dovoloval si pokaždé víc. Šilhavý vtiskl během jednoho týdne mužstvu herní tvář, byl znát jeho rukopis. Tedy pozorná defenziva a po zisku míče okamžitě rychle dopředu. Proti Slovensku taková taktika platila a vznikly z toho dva velice pěkné góly. Proti Ukrajině podali Češi další svižný výkon. Místy byli ale v ofenzivě pomalejší a ukrajinská defenziva se stíhala zformovat, tudíž nevznikal prostor pro moc velkých útočných výpadů jako v česko-slovenském derby.

Tým má kvalitu
Přesto jde národní tým pod novým trenérem správným směrem. Potenciál, který se nepodařilo probudit trenéru Jarolímovi, se pod Šilhavým najednou ukazuje. Kdekdo tvrdil, že už se Češi nemůžou měřit s týmy jako Rusko, Ukrajina a jim podobným mančaftům. Říjnové reprezentační zápasy ukázaly ale pravý opak. Šilhavého parta se dokázala probudit. Najít svou ztracenou jiskru a znovu ji zažehnout. Proti Ukrajině se hrál fotbal nahoru-dolů a Češi ukázali, že se jí můžou rovnat. Obavy jsou tatam. Máme mnohem lepší tým, než se může na první pohled zdát. Teď jde o to, aby trenér Šilhavý dovedl svému týmu nastavenou laťku udržet.

Brankářské jistoty
V obou zápasech chytal jiný brankář. Proti Slovensku chytal Tomáš Vaclík a nebyl to ten gólman, který pod trenérem Jarolímem výrazně chyboval. Tentokrát měl jistotu, přehled. Předvedl tři velmi důležité zákroky, které byly pro tým důležité v honbě za pokladem jménem Tři body. Druhý zápas v Charkově ukázal i sílu Jiřího Pavlenky. Trenér Šilhavý si může gratulovat. Má dva vyrovnané brankáře, kteří se můžou kdykoliv zastoupit. Pavlenka se nejvíc zaskvěl při úniku jednoho z ukrajinských hráčů, kdy reflexivně vykopl míč ven. A není třeba zapomínat na Koubka. Příjemné starosti jako v hokeji.

Výborný Čelůstka
Velké překvapení v nominaci byla samotná nominace Ondřeje Čelůstky. Devětadvacetiletý stoper tureckého Antalyasporu byl už dříve přehlížen a teď dostal šanci se ukázat. Trenérovi Šilhavému sázka na zkušeného stopera vyšla. Čelůstka proti Slovensku vládl ve vzduchu, vyhrál spoustu míčů a skvěle bránil. Proti Ukrajině navrch přidal i nadstavbu v podobě solidní rozehrávky. Národní tým má na příští zápasy v obraně jistotu. Teď jen najít někoho k němu, kdo nebude příliš zmatkovat a vypomůže mu stejně bernou mincí.

Pavelka zářil
Byl to prozíravý tah. Ale vyšel. Trenér Šilhavý ukázal i na svého válečníka z Liberce, kde ještě Pavelku trénoval. Mluvilo se o něm jako o válečníkovi. Jenže David Pavelka možná převezl i samotného trenéra. V obou zápasech byl nejlepším hráčem českého týmu. Skvěle četl hru, výborně kryl prostory, přidal i nadstavbu v ofenzivě. Několikrát vystrašil i gólmany soupeře. Proti Slovensku mohl dát třetí gól, proti Ukrajině mohl vyrovnat, ale nebylo mu to souzeno. David Pavelka ukázal, že v něm má trenér Šilhavý další účinnou zbraň. A když bude chybět Souček, zastoupí ho právě bývalý hráč Sparty.

Bořek Stavitel tvořil
Znáte z Večerníčku chlápka, který dokázal napravit a opravit věci, které by jinak možná nešly? Správně říkáte, je to Bořek Stavitel. Někdo mu říká i "Bořek šikula". A jednoho takového šikulu měli ve svém týmu i Češi. Bořek Dočkal přenesl na národní tým svou povahu lídra. Mluvil a mluvil. Tvořil a tvořil. A dvě asistence se Slováky tím byly důkazem. Zdá se, že národní tým po delší době našel lídra, na kterého se může spolehnout. Jeho kreativita, čtení hry a celkově myšlení tomu týmu dříve chyběla. Jasně, není to Tomáš Rosický a ani se s ním nejde srovnávat, ale Dočkalova hra je pro národní tým důležitá. Umí i moment překvapení, viz. přihrávka na Krmenčíkův gól proti Slovensku.