Dušan Švento: Návrat domů

foto: Ondřej Zlámal

Když jsem s Dušanem Šventem dával dohromady jeho kapitolu do knihy Vzpomínky mistrů, byl to zážitek. Napsal jsem mu na Facebook jako všem ostatním, okamžitě mi odpověděl a za pár minut se mi rozdrnčel mobil s německým číslem.

Nebylo to jako s ostatními, sypal ze sebe historky jednu za druhou. Jak se ztratil v Praze první den, jak dobrý byl parťák David Hubáček, co zažil v Champions League, jak nedorazil na začátek jednoho tréninku a ostražitý trenér si toho ani nevšiml.

Hledal jsem v archivu fotografii do knihy, na všech se usmíval. „Duge“ toho prožil v Praze dost, včetně zranění kolene. Nikdy ale neztratil optimismus. Vzpomínám si, jak si zpíval písničku Touha je zázrak. Byla radost ho kdykoliv potkat.

Na hřišti toho také dost olítal, to si fanoušci určitě pamatují. Vždycky jsem ho po zápase viděl úplně vyčerpaného v kabině. Kolikrát jsem mu říkal, že když míč doveze tak pracně do vápna, tak je škoda, že z toho často není gól. Ale tým se určitě naučí z jeho pohybu po hřišti těžit.

Dušan má Prahu rád. Ví, kam se vrací. Všichni víme, jaké takové návraty v životě ale jsou. Já jsem odešel z několika míst a do žádného velkého comebacku jsem nikdy neměl odvahu jít. Moji práci už na tom místě dělal někdo jiný a většinou lépe než já. I já jsem se nějak vždycky změnil. Ono na tom rčení o nevstoupení do stejné řeky je hodně pravdy.

Ale Dušan Švento ví, co dělá. To, co se před ním objeví, určitě bude řešit se stejnou vervou jako dřív. A Slavia pro pracný návrat do Evropy takové hráče potřebuje.

Tak doufám, že si na mne nezapomněl a zajdeme zase na kávičku. Dám vám pak vědět, co mi všechno zase povyprávěl.