Až Hibs vyhrají pohár…

Žijí spolu už skoro dvacet let, oba velcí fanoušci Hibernian Edinburgh. Nevynechali skoro jediný zápas. Mají spolu hezký mnohaletý vztah. Jen do ženění se se už pokročilému čtyřicátníkovi Ianu Robertsonovi nějak celou tu dobu nechtělo. Na neustálé dotazy, kdy do toho konečně praští, říkal, že až jeho Hibs vyhrají v Hampden Parku skotský pohár. A měl pokoj.

Ve Skotsku je pohár samozřejmě prestižní věc, ne jako u nás. Má tradici, hodnotu, hraje se na národním stadionu, sleduje ho padesát tisíc diváků. Hibs ho vyhráli v roce 1882 a pak v roce 1902. Od té doby nic. O těch vítězstvích se zpívaly písničky.

Když jsem jeho slib o podmínce ke svatbě poprvé slyšel, přišlo mi to, jako kdyby řekl, že vlastně nikdy. Skotskému fotbalu dominoval v té době Celtic s Rangers a Hibs se motali na spodku tabulky a měli tak leda starost, aby nesestoupili. Největší radost jim dělala vítězství v derby nad Hearts, ale vyhrát pohár, to bylo hotové sci-fi.

Ale ono se říká, nikdy neříkej nikdy. V roce 2013 se už zelenobílý klub do finále dostal. Inkasoval ale gól od Celtiku hned v úvodu a nakonec tři, takže svatební oznámení putovalo zpátky do šuplíku.

Letos, 114 let od posledního trumfu, na tom byli Hibs líp. Šli ve finále proti Rangers, kteří prošli klinickou smrtí. Naděje byla mnohem větší. Ale zase znáte to, ta psychická deka, tolik let se to nepovedlo. Hibs sice hned v úvodu vedli 1:0, ale soupeř průběh otočil na 2:1. Dovedu si představit, jak v tu chvíli deset minut před koncem Ianově přítelkyni bylo. Fotbal je ale nádherná hra.

V 80. minutě Stokes vstřelil svůj druhý gól a vyrovnal. V druhé minutě nastavení Gray poslal míč do sítě potřetí a edinburský klub vyhrál 3:2 a mohl spustit oslavy, jaké nikdo z jejich fanoušků nepamatuje.   

Ian vytáhl ještě na stadionu prstýnek a zasnoubil se. Sliby se mají plnit. I ty fanouškovské.  Bude svatba, už jsem dostal pozvání.

Foto: @HibsOfficial